Chcete se ohřát v mrazivé zimě? Nejlepší čas vyrazit do vyhřáté Andalusie. Můžete jako my chytat bronz na Gibraltaru, slavit Silvestr v pohodové Seville a toulat se historií překypující Cordobou. Bez davů turistů a spalujících letních teplot.  

 

GIBRALTAR

Autobusem se vezeme podél pobřeží až na samý jih Pyrenejského poloostrova, do La Linea de la Concepción. Nic Vám to neříká? Poslední španělské městečko, pak už začíná Velká Británie.

 

 

 

 

 

 

 

 

O strategicky důležitý Gibraltar přišlo Španělsko v roce 1713 podpisem Ultrechtské smlouvy ukončující válku o španělské dědictví. Od té doby usilovalo již 3x v podobě referenda o navrácení ztraceného teritoria, lidé to však vždy odmítli. Gibraltar je totiž turisticky velmi atraktivní. Každý rok přijede sedm milionů turistů utrácet své peníze na toto malé území, kde na rozloze 7 km² žije okolo 35 000 lidí. Zdroj pitné vody tu není žádný, ale zato více zaregistrovaných firem než obyvatel. Gibraltar je se zbytkem Evropy spojen jedinou  cestou, na které stojí i hraniční přechod. Je den před Silvestrem, všude vládne klid a pohoda. V létě tudy proudi davy turistů a nekonečné kolony aut. První zajímavostí je letištní dráha. Kříží se s cestou, po které jdeme. Unikátní křižovatka je řízena semaforem, chvíli svítí zelená pro chodce a auta, když naskočí červená, zrovna přistává nebo odlétá letadlo.

Symbolem oblasti je nepřehlédnutelná Gibraltarská skála, která zaujímá většinu rozlohy poloostrova. Je vysoká 426 metrů a její výspa odděluje Středozemní moře od Atlantiku. Celá je protkána systémem tunelů, díky své strategické poloze sloužila jako pevnost.  Skálu pokrývá chráněná přírodní rezervace s magotem bezocasým, jedinou kolonií divoce žijících opic v Evropě. Místní si je hýčkají, opice na oplátku  lidem drze kradou jídlo, občas i fotoaparát. Nahoru si lze vyšlápnout po vlastních nebo jednoduše kabinovou lanovkou. 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na úpatí skály leží městečko. Je živé, kavárny a venkovní zahrádky jsou plné místních, turistů i byznysmenů. Na každém rohu stojí pro Anglii typické červené telefonní budky a historická válečná děla. Na vrchol skály jsme se nevydaly, ale to se mi daří o pár let později a je to zážitek! Všem vřele doporučuji!

 

Původně jsme chtěly přespat ve španělské La Linea, Gibraltar je přece jen drahý. Už jsme si to tu ale vše prohlédly, sedneme na poslední odpolední autobus, loučíme se se Slunečným pobřežím a nekonečnými olivovými háji pokračujeme dál.  

           

 

SILVESTR V SEVILLE 

Sevilla, hlavní město Andalusie, mě příjemně překvapuje. Působivá vánoční výzdoba, i s pomeranči nasvícené pomerančovníky a sváteční trhy plné veselých lidí. 

           

 

 

 

 

 

 

 

I dnes na Silvestra máme nádherné počasí. Projdeme městem až k řece Guadalquivir. Její okolí bývalo nehezké a pusté, to se ale v roce 1992 změnilo. Výstava EXPO 92, z části pořádaná k 500. výročí objevení Ameriky, přinesla do oblasti rozvoj a modernizaci. A taky naprosto úchvatné mosty. Pod nimi plují turistické lodě, na promenádě u řeky potkáváme běžce a samé usmívající se lidí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nejsem příznivec graffiti. Ale ty sevillské v okolí řeky mě opravdu ohromují.

 

 

 

 

 

 

 

Od moderny se přesouváme do historického centra. Sevilla byla prvním městem v Andalusii, které ovládli Španělé. Granadu dobyli až o 250 let později. Období Zlatého věku začalo po objevení Ameriky (1492). Sevilla byla jediným přístavem ve Španělsku, odkud mohly vyplouvat lodě do Nového světa a kam z něj dovážet suroviny. Zajímavé, když je tu jen řeka. V 17. století nastává velký úpadek, 50 % obyvatel zemřelo při epidemii moru, řeka se začala zanášet pískem a město ztratilo na svém významu. Vliv znovu získává až v 20. století, kdy se tu konaly dvě světové výstavy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po vyhnání muslimů byla zdejší mešita přestavěna na ohromnou katedrálu Panny Marie. Svou velikostí 13 500 m²  překonala i Hagia Sofii v Istanbulu, které toto prvenství patřilo přes 1000 let. Dnes je největší gotickou katedrálou a 4. největším kostelem světa. Uvnitř je uložen sarkofág s ostatky Kryštofa Kolumba, i když jejich pravost je značně zpochybňována.  Ke katedrále přiléhá zvonice Giralda. Její nepřehlédnutelná věž měří přes 100 m a ve své době byla nejvyšší na světě. Je jedním z hlavních symbolů Sevilly a dnes funguje jako vyhlídka.  

 

 

 

O kousek dál stojí palácová pevnost Alcázar, v dávných dobách sídlo emírů (Alcázar znamená v arabštině palác).  Dnešní podoba ale pochází z dob křesťanské nadvlády. Byl oblíbeným sídlem španělských panovníků, dodnes jej využívá královská rodina. Do katedrály i Alcázaru je nutné si předem objednat vstupenky, je o ně velký zájem.

Milovníky historie mořeplavectví a cest K. Kolumba bude zajímat Indický archiv se spoustou expozic. Ten jsme ale minuly. Všechny tři památky jsou zapsány na seznamu UNESCO.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Největším překvapením pro mě je přenádherné náměstí Plaza de España, kam si určite zajděte. Naprosto mi vyráží dech, jedno z nejkrásnějších míst v Seville. 

 

Sevilla spolu s Cordobou patří mezi nejteplejší místa Španělska. V létě tu teploty dosahují ke 40 °C, teď v zimě je přes den příjemných 18 – 20 °C. Po setmění se však ochladí na 5 °C. Oblékáme zimní bundy a jdeme do víru města slavit Silvestr. V ulicích hrají španělské šlágry, lidé zpívají, ti ovíněnější divoce tančí. A pak všichni společně za mohutného jásotu vítáme Nový rok.

 

 

 

 

 

 

První lednové ráno to vypadá ve městě jako v běžný den. A to vstáváme docela brzy. Spousta lidí v kavárnách, sportovci v kraťasech běhají podél řeky, na trhu se prodávají čerstvé ryby a ovoce. Neodoláme smaženým tyčinkám churros. Chutí připomínají koblížky, Španělé je milují s čokoládou a skořicí.

 

 

 

 

 

 

 

Ještě na chvíli se zastavíme u řeky a utrhneme pár pomerančů z nazdobeného stromu. Jsou ale kyselé, nedají se jíst. Radši si dáme sladké z trhu. V Seville, která je daleko od turistických pláží, se davy návštěvníků zatím vyhýbají. Uchovává si přátelskou a pohodovou atmosféru, pro mě jedno z nejhezčích evropských měst. Sem se určitě vrátím. Možná brzy.

 

CORDOBA

 

Poslední zastávkou našeho putování je Cordoba. Město rozlohou malé, historií však ohromující. Mnozí ho považují za nekrásnější v Andalusii a jeho historické centrum je prý největší městskou oblastí, která kdy byla zapsána na seznamu UNESCO.

Za nadvlády Arabů byla kulturním a duchovním centrem islámu, a také jedním z nejbohatších a největších měst Evropy. V naprosté harmonii tu žilo téměř milion lidí různého vyznání – křesťané, muslimové i Židé.  Ve městě stálo okolo 3000 mešit a v  té době největší knihovna na světě. Po zániku chalífátu se střídala období úpadku a rozvoje, v roce 1700 vlivem epidemií a sucha mělo někdejší velkoměsto pouhých 20 000 obyvatel.

 

 

 

 

 

 

 

 

Ve 20. století začal opět  ekonomicky i kulturně rozkvět, bohužel už ne takových rozměrů jako v dobách před 1000 lety. Dnes je cílem milovníků historie a turistů.

Ubytujeme se v centru v příjemném penzionu a vyrážíme na.průzkum.

 

 

Symbolem města, nejkrásnější a nejnavštěvovanější památkou je bezesporu muslimská katedrála Mezquita. Původní baziliku přestavěli Maurové na Velkou mešitu. Po příchodu křesťanů ji naštěstí král Ferdinand III. nenechal zbourat, ale byla přeměněna na katedrálu. Dodnes jsou zde patrné stopy všech kultur, naprosto úchvatný je interiér s červeno-bílými oblouky. Nejkrásnější je v noci z protějšího břehu řeky Guadalquivir. Nasvícená se tyčí nad starobylým římským mostem, který je zakončen vítězným obloukem. Připomíná mi to Hradčany a Karlův most. 

Nedaleko mešity – katedrály se nachází Alcázar de los Reyes Cristianos (Palác křesťanských králů). Původní opevnění přestavěli muslimové na palác a rozšířilo ho o zahrady, konírny, ohromnou knihovnu a koupele. Za dob španělské inkvizice zde sídlil obávaný soud a z lázní se stala  mučírna. Podobné využití měla stavba i v 19. století po porážce Napoleona. Palác nás moc nezaujme, oproti nádherným zahradám se spoustou soch. Chodníky lemují citrusy a palmy, vzduch je prosycen omamnou vůní pomerančovníků

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Večer si zajdeme na vyhlášené tapas, tentokrát ve formě smažených cuket, ryb, masových kuliček a pečených lilků. Vynikající místní víno samozřejmě nesmí chybět. Na recepci hotelu nás vítá rozesmátý  černoch s drobnou běloškou. Přátelsky se zdravíme. Jakmile však promluvíme česky, běloška vyvalí oči. Pochází ze severních Čech, dlouhodobě tu žije a pracuje. A jmenuje se Zuzka XY! Tak to máme tento týden už čtvrtou Zuzku. Na jiné české jméno jsme nenarazily.  

Historických památek už jsme si prošly dost, dnes vyrážíme na druhou stranu řeky do moderní části města. Nedaleko obytné zóny je na travnatém plácku zaparkované malé nefunkční vrtulové letadlo. Pár mladíků po našem příchodu rychle mizí, a tak si ho můžeme v klidu prohlédnout. Později se dozvíme, že místo nemá dobrou pověst, schází se tu lidé na okraji společnosti.

 

 

 

 

 

 

 

Mám ráda facebook. Protože jsem díky němu opět našla spoustu přátel, kteří se mi v životě ztratily. Třeba Doru. Před mnoha lety jsme spolu pracovaly v jižním Německu. Dokonce mě tenkrát navštívila i v Česku. Dora pochází z Cordoby. Po devíti letech se spolu opět setkáváme u vítězného oblouku. Pijeme kávu v arabských kavárnách, pochutnáváme si na místních dobrotách a testujeme dobrá vína a likéry v barech, které znají jen místní. Tohle bychom bez Dory nezažily.

 

 

 

 

 

 

 

Během týdne jsme navštívily nejznámější místa Andalusie, tedy ta turistická. Osobně se mi nejvíce líbilo v Seville a na Gibraltaru. Země ale ukrývá mnoho jiných skvostů, zejména ve vnitrozemí. Uhrančivou Rondu, téměř neznámou Antequeru, bílé vesnice blancos pueblos nebo turisty nezahlcené pobřeží Costa de la Luz.. Napíšu Vám o nich příště. 

Jsme zpět v Madridu, odkud večer odlétáme do Čech. Usměvavá Zuzka Z. nás nečekaně  zve k sobě domů na večeři. Její manžel David je kouzelník. Talíře plné krevet, langust, ryb a krabů, k tomu ty nejlahodnější sýry, sušená šunka jamón a pikantní fuet. Po něm se můžu utlouct. A také to nejlepší víno, které jsme ve Španělsku doposud pily. Díky Zuzi a Davide za to nejlepší zakončení naší cesty!

 

 

 

 

 

 

PŘEDCHOZÍ Granada a Costa del Sol ANDALUSKÝ CHODNÍK SMRTI DRSNÁ ANDALUSKÁ STEZKA GR7