Toužíte začít cestovat, ale bojíte se? Vyberte si pro svou první výpravu na vlastní pěst Thajsko, které je turistům šité přímo na míru. Písečné pláže omývané tyrkysovým mořem, historické památky a skvělé jídlo. Exotika, kde pochopíte, jak je cestování snadné. A právě jižní Thajsko otevřelo bránu do světa cestování i mně.  I když jsem k tomu vlastně přišla jako slepá k houslím.

Když jsem ve svých 30ti letech díky dlouholeté cukrovce téměř oslepla a zůstalo pouhých 15 % na pravém oku, život se mi zásadně změnil. Ale nezlomilo mě to. Musela jsem se naučit fungovat jinak, i přes spoustu omezení jsem si ale žila docela spokojeně. Měla jsem však jedno jediné přání. Zažít ještě nějaké dobrodružství.

Uběhly dva roky. A pak mi jednou zazvonil telefon. Volal můj dlouholetý kamarád Lumír, který právě dokončil lékařskou fakultu: „Mám prázdniny, nechceš se mnou někam na výlet?“ To víte, že jsem chtěla. Jela bych klidně i do Somálska. Pár dní před plánovaným odjezdem mi opět zavolal: „Koupil jsem letenky do Thajska, běž se naočkovat proti žloutence a tyfu, sbal si krosnu a sejdeme se na letišti.“ Byla jsem v šoku, o Thajsku jsem věděla pouze to, že je zemí sexuální turistiky.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Moje první cesta mimo Evropu. První let s mezipřistáním. A do toho mi v letadle Lumír povídá: „Zapomněl jsem ti říct, že domů poletíš sama. Já budu ještě pokračovat do Malajsie.“ Přání splněno, dobrodružství je tady!

Nutno dodat, že tenkrát jsem byla cestováním naprosto nepolíbená. Netušila jsem, kam jedeme, co budeme dělat a moje angličtina byla naprosto mizerná. 

 

 

BANGKOK

Do Bangkoku přilétáme na začátku července, zcela mimo sezónu. Při výstupu z letiště narážím do neviditelné zdi. Neprostupná vlhkost mě okamžitě vrací o pár kroků zpět do haly. Naopak v silně klimatizovaném autobuse vedle holohlavého mnicha v šafránovém rouše málem umrznu. Zkušený Lumír najde ubytování ve známé baťůžkářské čtvrti Khao San a jdeme na průzkum thajské kuchyně. Pikantní polévky, čerstvé plody moře, rýžové nudle, pálivý salát ze zeleného manga. Vše chutná skvěle, dokonce i jedlá orchidej zdobící můj talíř.

Víte, co je zvláštní? Nic mě tu nepřekvapuje a rychle jsem se s odlišnou kulturou a klimatem sžívám. Vše funguje jako u nás, jen tak nějak v asijské stylu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poprvé sedím v tuk-tuku a osmimilionovým velkoměstem  uháníme do chrámu Wat Traimit za největším zlatým Budhou na světě.  Dovede si představit úctyhodných 46 m na délku, 15 m na výšku a 5,5 tuny ryzího osmnáctikarátového zlata?  K neuvěřitelné soše se váže ještě neuvěřitelnější příběh.  Zlatý Budha vznikl okolo 13. století. O 500 let později byl ve městě Ayutthay kvůli ochraně před lupiči natřen černým lakem, pokryt silnou vrstvou štuku a upadl do zapomnění. Dokonce i barmští nájezdníci nechali při plenění Budhu zcela bez povšimnutí. V roce 1955 při převozu do chrámu v centru Bangkoku se přetrhlo lano, na kterém socha visela a při pádu kus štuku odpadlo. V šoku byli nejen dělníci, ale i celá země.  Po Thajsku se strhla zlatá horečka, které padlo za oběť mnoho jiných Budhů. K podobnému nálezu však už nikdy nedošlo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pár chlapíků před chrámem nás přesvědčuje, že je zavřeno. Prý nás zavezou na jiná zajímavá místa a pak zase zpět. Známý trik podvodníků, jak dostat z turistů peníze. Lumír se ale nachytat nenechá. V devět ráno jsme tu skoro sami, vychutnávám si kouzelnou atmosféru a krásu mého prvního Budhy. O pár let později sem nadšeně vedu přítele Kubu. Je říjnové odpoledne, chrám přeplněný turisty, okolo sochy nekonečná fronta lidí. Strašné zklamání.

Říkáte si, co ona s těmi svými 15 % vidí? Můj mozek zpracovává úplně všechno. Každý krok, každou památku, každého člověka a příhodu. Věřte, že si to opravdu užívám.

 

OSTROV KOH PHI PHI DON

 

Se společností Air Asia přilétáme na Phuket, největší thajský ostrov, který leží v Andamanském moři. Odtud posledním trajektem pokračujeme na ostrůvek Koh Phi Phi Don (říká se mu zkráceně Koh Phi Phi). Naháněči ubytování se o nás málem porvou, ignorujeme je a mořským taxíkem přejedeme na odlehlou Long Beach. Ocitám se v ráji!

 

 

 

 

 

 

 

 

Palmový háj podél písečné pláže ukrývá malé resorty. Teď, mimo sezónu, nejsou vůbec drahé, ale od listopadu do dubna se ceny zvýší až trojnásobně. Můj první bungalov. Možná až příliš luxusní. Televize, lednice……                                                          „Lumíre, proč tu máme i mikrovlnku?“                                    „To je sejf, Zuzi.“  😀

 

 

 

 

 

 

 

 

První koupání v Indickém oceánu. Na dlouhé pláži s bílým pískem  nejsou skoro žádní lidé. Nádhera! Jen nechápu, proč mě opalovací krém tak svědí, pění a mám na sobě jakési modré částečky.

Večer záhadu vyřeším. Omylem jsem se natřela práškem na praní. S opalovacím krémem má podobnou tubu i konzistenci. Nápisy nepřečtu. Zrak jsem sice ztratila, humor ale ne. 😀

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jsem ráda, že bydlíme na Long Beach. Nedaleký přístav a největší městečko na ostrově s přilehlou pláží jsou špinavé a plné lidí. Mají tu ale trh s tropickým ovocem. Neodolám ohromným pitayám (dračí ovoce), které lze o vánocích koupit i v Česku. Durian jsem toužila ochutnat od chvíle, kdy jsem o něm poprvé četla. Prodává se pouze balený a jeho konzumace je na veřejnosti zakázána. Evropané ho většinou nesnáší, já se do něj okamžitě zamiluji. Smrdí sice hůř než žumpa, chutná ale jako ta nejsmetanovější Piňa Colada.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vylezeme nad město, odkud máme nádherný výhled. Ostrov má tvar motýlích křídel spojených krásnou úžinou. V roce 2004 se tudy přelila vlna tsunami a celou oblast zničila. Dnes je vše opraveno a po hrůzné katastrofě nejsou žádné stopy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VÝLET NA KOH PHI PHI LEH A BAMBOO ISLAND

 

Dnes jedeme na výlet po okolních ostrovech a šnorchlovat. Plavba na staré kymácející se lodi a neustálé zakopávání o pohozené provazy je pro mě, suchozemce se špatnou rovnováhou, nezapomenutelný zážitek. První zastávkou je Koh Phi Phi Leh. Ostatní lodě turisty přivážejí až k pláži. Nás posádka vyhodí daleko od břehu do moře a nějak si tam doplavte. Na kajaku okolo mě prosviští námořník a s úsměvem přes celou pusu na mě volá: „You are ok madam? No problem?“  

 

 

 

 

 

 

 

 

Jsem mizerný plavec, přepitá mořskou vodou a nechci vědět, co se právě pohybuje v hlubinách pode mnou. Po mém nejdelším plaveckém výkonu v životě se dopotácím mezi skalami na jakousi pláž. Rozkoukávám se. Spadne mi brada a zadek na prohřátý písek. Jako DiCapriovi ve slavném filmu Pláž, když tu před pár lety pobíhal. Co vám budu povídat, Maya Beach je  naprosto fantastické místo.  Možná i proto, že jsme tu brzy ráno, mimo sezónu a turistů tu zatím moc není. Poté, co populární film ostrov proslavil, stal se jedním z nejnavštěvovanějších míst Thajska. V sezóně je v obležení lodí, davů turistů a snad všichni mí známí, odtud přijeli zklamaní.

 

 

 

 

 

 

 

 

Přejedeme na ostrůvek Bamboo Island.  Placka se sněhobílou pláží, mangrovovým lesíkem a velkým leguánem. Poprvé v životě šnorchluji. Korály v křišťálovém moři jsou po tsunami značně poničené, pro laika jako já je to však zážitek. Dokonce pod vodou i něco vidím. Je tu hezky, dokonce i slza mi ukápne při loučení s Bamboo. A taky s mými sandály, které zůstaly na bílém písku vzdalujícího se ostrova.  Nevadí, ve městečku si koupím nové a rovnou dvoje! Vy byste odolali Dieselům za 50 Kč?  😀

KRABI

 

Nevím, zda je Krabi plné krabů, za návštěvu však rozhodně stojí. Ranním trajektem jsme v tomto správním městě na pevnině za 1,5 hodiny. Hned přejedeme na Railay Beach. Pláž, která je dostupná jen lodí, vyhlásil před několika lety National Geographic za jednu z nejkrásnějších na světě. Hned se to samozřejmě odrazilo v návštěvnosti. Ale není se čemu divit. Z oceánu vystupují vápencové útvary, okolo nich průzračné moře a běloskvoucí pláž lemuje háj kokosových palem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V nedaleké restauraci se nacpu čerstvě vylovenými chobotnicemi. Nic jiného než plody moře tu skoro nejím. A pak se poprvé v životě houpu na mohutné liáně. Tarzan by se za mě styděl. Lumír ne, protože žaludek to přežil bez úhony.

PLÁŽ LOH MOO DEE (KOH PHI PHI DON)

 

Cesta podél pobřeží a tropickým lesem nás zavede na liduprázdnou pláž Loh Moo Dee. Žádné bary ani apartmány, jen hustá zeleň. Najednou z ní vyběhne chlapík s mačetou. A dvěma osekanými kokosy se zabodnutými brčky. Sbalí pár bathů a zmizí jako duch v džungli. Kokosy se povalují všude okolo, dokonce tu roste chlebovník obsypaný velkými plody. Jsme tu úplně sami. Pravá exotika, jakou známe z katalogů cestovních kanceláří.

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslouchám mořskou symfonii, papouščí koncert a vřískání opic. V hlavě spřádám plány. Plány, kam budu cestovat. Protože tohle chci zažít znovu a znovu. A chci to ukázat i svým přátelům, kteří necestují.

PHUKET A NÁRODNÍ PARK AO PHANG  NGA

 

Národní park nedaleko Phuketu je pro běžného cestovatele dostupný pouze s agenturou na výletní lodi. Na 400 km² se v tyrkysovém moři nachází krasová oblast s kuželovitými ostrovy, z moře vystupujícími bizarními skalami a krápníkovými jeskyněmi.   

 

 

Největší atrakcí je jednoznačně James Bond Island, známý z bondovky  Muž se zlatou zbraní. Dvacet metrů vysoký skalní útvar trčící z vody mezi dvěma jinými ostrůvky je naprosto famózní. O jeho popularitě svědčí spousta zakotvených a přijíždějících lodí s turisty. Rychle vystoupit, vyfotit, nakoupit předražené suvenýry a jedeme dál. Turistický byznys funguje jako hodinky, o nic se nemusíte starat.

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední večer v rušném městě Patong na Phuketu. Všude bary, obchody, pohledné dívky nabízející masáže a možná i něco jiného. Tohle už není ráj jako  na malých ostrůvcích, a tak si náladu spravíme dobrým jídlem a koktejly. 

NÁVRAT DO REALITY

 

Domů letím sama. Sice smutná, že to končí, ale plná dojmů, zážitků a vzpomínek. Cesta mě baví víc, než při letu sem. Povídám si s lidmi v Bangkoku, v letadle, na přestupu v Istanbulu, kde mne zaměstnanci převedou na můj let. V Praze mi při výstupu z letadla pomáhá nějaký turecký gentleman. Ať prý určitě někdy navštívím Istanbul. Kdybych v tu chvíli tušila, kolikrát tam v budoucnu poletím.

Lumír a cesta do Thajska mi ukázali, jak snadné je cestovat po světě na vlastní pěst. Neseďte doma, vypněte televizi s tragickými zprávami a vyrazte taky. Třeba jako já do Thajska. Nebudete litovat. Poznáte, jak je svět BAREVNÝ!

 

**JÍZDNÍ ŘÁD ZDE  

 

HUDEBNÍ PREZENTACE Z JIŽNÍHO THAJSKA