Moje cesty po světě.
Pokud zavítáte na Terceiru, zvažte i návštěvu nedaleké malinké Graciosy. Najdete tu barevné větrné mlýny, bílé vesničky a nekonečné pastviny. Bez turistů, zato mezi příjemnými obyvateli. Jak místní říkají: „Naše Graciosa je mírumilovná, poklidná a produkujeme tu jedny z nejlepších sýrů a bílých vín na celých Azorách. Číst →
Terceiru jsem považovala za jeden z nejnavštěvovanějších Azorských ostrovů, proto jsem se jí dlouho vyhýbala. Velká chyba. Turistů jsem tu potkávala málo, zato se na mě na každém rohu usmívali ti nejveselejší obyvatelé celých Azor. Jak říká můj známý z Ponta Delgady: „My tu na Sao Miguel vyděláváme a na Terceiře pořád jen slaví“. Číst →
Text bude brzy k dispozici
Foto: Jakub Jirovsky
Naše jízda pohodovým západním Balkánem…… Číst →
Server iDnes zveřejnil můj článek o indonéském souostroví Sulawsei, který si můžete přečíst zde: ČLÁNEK SULAWESI na iDNES. Číst →
Vyšplhat na nejvyšší horu Portugalska, mít polovinu z Azorských ostrovů jako na dlani a vychutnat si výborné ostrovní víno, tohle a ještě více zažijete jedině na ostrově Pico. Číst →
Podle místních je Sao Jorge jedním z nejkrásnějších ostrovů, což vám můžu i já potvrdit. Ohromila mě především dramatická krajina, unikátní vegetace a taky přátelští lidé. Přezdívá se mu Hnědý ostrov, z letadla totiž připomíná hnědý zvrásněný hřbet ještěra nořícího se do modrých vod Atlantického oceánu. Číst →
I když se jedná o nejchudší a nejuzavřenější kout jihovýchodní Asie, paradoxně se tu nachází nejvíce zlatých pagod na světě. Ohromně zelená, turismem jen málo dotčená země se cestovatelům konečně začala otevírat, lidé věřili v lepší budoucnost. Bohužel diktátorská vojenská junta ji znovu uzavřela a naděje místních lidí zničila. Fotoreport z naší cesty po nešťastné zlaté Barmě. Číst →
Pokud by vás zajímalo, jak to kdysi vypadalo v Sovětském svazu, nemusíte jezdit daleko. Přibližně 1000 km vzdušnou čarou na východ se nachází unikátní sovětský skanzen, o kterém jste možná ještě nikdy neslyšeli. Jenže takhle zemička, která oficiálně neexistuje, vás příjemně překvapí. Číst →
Turistů sem moc nejezdí, nejsou zde totiž hory, moře ani úchvatné památky. Kdo je ale požitkář, bohatě mu to vynahradí výborné jídlo, víno a nejnižší ceny v celé Evropě! A až poladíte své chuťové pohárky, můžete se toulat šťavnatě zelenou krajinou a ztratit se v několikaset kilometrových, nejdelších vinných sklepech světa Stejně jako před lety slavný kosmonaut Jurij Gagarin.
Někomu se Filipíny líbí, někomu ne. Mně se tu líbilo hodně, proto se ráda podělím o exotické fotografie z bílých pláží, křišťálového moře a neuvěřitelných rýžových teras. A pokud se doklikáte až do konce, uvidíte nikdy nezveřejněné krvavé fotografie, u kterých doporučuji vyhnout se jídlu. Číst →
Vypadá jako kapka slzy ztracená v modrých vodách Indického oceánu. Rozlohou sice malý, pestrobarevností však naprosto ohromující svět. Písečné pláže lemované palmovými háji, budhistické chrámy, koloniální města, plantáže čaje a koření. Vodopády a stolová hora v husté džungli, o kousek dál národní parky se stády slonů, při troše štěstí tu potkáte leoparda, možná i jedovaté hady. To vše a ještě více na vás čeká na smaragdové Srí Lance. Číst →
Jedna země, dva rozdílné světy. Ten arabský je mnohem konzervativnější, ne zrovna bezpečný a jsou potřebná turistická víza. Do toho kurdského se není těžké dostat a svobodně tu cestovat, bez problémů tady seženete alkohol, ženy nemusí nosit šátek a mezi místními se vám bude ohromně líbit. Číst →
Do Bulharska nás paradoxně zavedl koronavirus, a to rovnou dvakrát během jednoho měsíce! Po zeleném Bansku, rozkvetlé Sofii a skalnaté Rile nyní jedeme mezi pískovcová bludiště, skalní kláštery a na pobřeží severního Bulharska. Číst →
Uběhne přesně měsíc od naší návštěvy jihozápadního Bulharska a my s letenkou za směšných 250 nasedáme v Bratislavě do letadla a vyrážíme na ještě zajímavější bulharskou cestu. Na tři dny se ale na skok zastavíme v Sofii a jednodenních výletech po okolních horách Vitoša a Rila. Číst →
Tak přesně tohle mi vždycky tvrdil přítel Kuba po své dávné nepříliš vydařené dovolené. Jenže nikdy neříkej nikdy. Nakonec jsme díky pandemii koronaviru do Bulharska opravdu jeli, a to hned dvakrát během jednoho měsíce. Číst →
