Moje cesty po světě.
Uběhne přesně měsíc od naší návštěvy jihozápadního Bulharska a my s letenkou za směšných 250 nasedáme v Bratislavě do letadla a vyrážíme na ještě zajímavější bulharskou cestu. Na tři dny se ale na skok zastavíme v Sofii a jednodenních výletech po okolních horách Vitoša a Rila. Číst →
Tak přesně tohle mi vždycky tvrdil přítel Kuba po své dávné nepříliš vydařené dovolené. Jenže nikdy neříkej nikdy. Nakonec jsme díky pandemii koronaviru do Bulharska opravdu jeli, a to hned dvakrát během jednoho měsíce. Číst →
Na ostrov Faial přilétáme tak nějak omylem, jen díky výhodným přímým letům. Nic od něj nečekáme, o to více nás svou pohodou a zelenou přírodou překvapí. Číst →
Hustá džungle, jiskřivé koberce pastvin a magické vodopády. Zelenější exotiku nikde v Evropě nenajdete. Do těchto odlehlých končin doletí jen hrstka cestovatelů, takže celý ostrov budete mít po většinu času jen sami pro sebe. Číst →
Pokud se chystáte na čarokrásné Azory, vřele doporučuji začít právě na ostrově Sao Miguel. Je totiž nejrozmanitější, ohromně zelený, plný jezerních caldeir, termálních koupadel a modrých hortenzií. Číst →
Přísahám vám, Náhorní Karabach byl jedním z nejkrásnějších koutů světa, jaký jsem kdy navštívila. Divoké hory, starobylé staleté kláštery a ohromně srdeční lidé, na které nikdy nezapomenete. Po válce v 90. letech se znovu postavili na nohy a zničenou zemi opravili. Vždyť hlavní město Stěpanakert patřilo mezi nejhezčí na Kavkaze. Úřady, univerzity, školy, zdravotnictví, hotely, restaurace, obchody, vinařství – vše fungovalo bez problémů, do Karabachu mířilo stále více turistů. Jenže nenávist a nacionalismus okolních diktátorských režimů tento ostrůvek demokracie zcela zničily. Číst →
Nejexotičtější vegetace Evropy leží přímo uprostřed Atlantiku. Moc lidí ji nezná, ještě méně jich navštívilo. Smaragdově zelené Azorské ostrovy však očarují úplně každého, kdo je jednou navštíví, touží se sem neustále vracet. Tak jako my.
V odlehlých vodách jižního Řecka leží nenápadný ostrov, který je dosud turisty značně opomíjen. Možná je to škoda, možná dobře, zelená krajina s bílými kostelíky a starobylými hrady si prozkoumat určitě zaslouží. Číst →
Malebné městečko Yusufeli v pohoří Kačkar a dech beroucí klášter Sumela, doslova přilepený na strmém horském útesu. Tohle byste určitě neměli vynechat na svých cestách po odlehlém tureckém severovýchodě. Číst →
Pokračování naší cesty po odlehlém jihovýchodě Turecka, drsném Kurdistánu.
Žádná oblast Turecka se mi nevryla tak silně pod kůži jako odlehlý jihovýchod. To vám potvrdí každý, kdo tudy projížděl. Mezi Turky je to zakázané, ale místní mu neřeknou jinak, než Kurdistán. Číst →
Kolumbijský Karibik je zcela odlišný od rajských karibských ostrovů typu Barbados, Portoriko nebo Kajmany. Slunce tu však svítí skoro celý rok, rum teče proudem, proč tedy nezakončit naše putování právě tady? Číst →
Nejnavštěvovanějším koutem Kolumbie je bezesporu severozápad. Právě tady rostou v pohádkovém údolí Valle de Cocora obří palmy, ochutnáte nejlahodnější arabiku v Zona Cafetera a zapaříte v Medellínu, ještě nedávno nejnebezpečnějším městě světa. Číst →
Dovedete si to představit? Sednete na podomácku vyrobený dřevěný „vláček“ poháněný motorkou a řítíte se vražednou rychlostí hustým deštným pralesem. Tohle a ještě víc zažijete pouze v kolumbijském San Ciprianu! Číst →
Do Cali, tepajícího v živelném rytmu salsy, jsme vůbec neměli v plánu jet. I přes všechna varování pro nás bylo nakonec tím nejzajímavějším městem z celé Kolumbie! Číst →
Na svých toulkách po Kolumbii byste neměli vynechat bludiště pestrobarevné pouště Tatacoa a večerní pozorování hvězd v místní observatoři. Číst →
